RMR patřily dlouhou dobu za stálici Counter-Striku. Během času získaly pověst nejzajímavějšího turnaje, na který se většina fanoušků těšila. Střet velkých organizací s menšími poloprofesionálními týmy, jeden turnaj od možnosti mít vlastní samolepky ve hře a stát se už navždy součástí dlouhé historie.Avšak jak se zdá, klasické RMR už jsou navždy pryč.

Co vlastně bylo RMR?

Podoba RMR(Reginal Major Rankingu) se v průběhu času neustále měnila, stejně tak jednotlivé regiony. Poslední roky platilo rozdělení na Evropu, Asii a Ameriku, přičemž každá oblast vyslala na Major určitý počet zástupců.

Cesta na RMR vedla nejdříve přes online kvalifikace s pár pozvánkami na základě předchozího Majoru. Poté se formát změnil a na RMR vedla cesta skrz uzavřené kvalifikace, do kterých týmy byly pozvány na základě rankingu.

S přechodem na Valve Ranking systém už o všem rozhoduje pouze umístění v žebříčku, a tím pádem výkony týmu po celou sezónu.

Kvalifikace větší než samotný turnaj

Kvalifikace, na kterou domácí ani zahraniční fanoušci nezapomenou,právě tady se psaly legendární příběhy,kde se utkali všichni účastníci na jednom místě a v přímém souboji o Major. Jeho úplný konec vyvolal na scéně velkou kontroverzi a dialog o tom, jak má postup na největší turnaj v Counter-Striku vypadat.Regional Major Ranking nabídl napínavou bitvu týmů ve vyrovnaných a férových podmínkách.

Avšak i tento formát měl svoje problémy. RMR byla jedna kvalifikace, která rozhodla o všem - i pro ty největší týmy. A to v kombinaci se swiss formátem, který ve velkém využíval BO1, zatímco BO3 rozhodovaly pouze o postupu či vypadnutí. Vytvořilo prostor pro velké překvapení.

Navíc dva první BO1 zápasy se hrály v jeden den, a tak se možný jednodenní výpadek formy mohl stát fatálním.

Teď asi nejvíc záleží, kterým týmům fandíte a jak vnímáte esport scénu. RMR nahrávalo velkým upsetům a příběhy, které turnaj napsal, se už asi nikdy opakovat nebudou. BNE - tým založený na silných národních hodnotách s velkou fanouškovskou základnou se stal synonymem pro úspěch na RMR. Jejich příběh začal právě díky jednomu postupu na Major.

I domácí fanoušci si přišli na své, když jsme mohli sledovat SINNERS v bitvě právě s BNE - a kdo ví, jak to mohlo dopadnout, kdyby výsledek zápasu byl obrácený. Vrcholem bylo RMR na Major v Šanghaji, kde jsme viděli SINNERS, Dynamo Eclot a dokonce i UNiTY. První dva celky byly kousek od postupu, a na tyto zápasy si každý domácí fanoušek vždycky vzpomene.

SINNERS v boji o Major Zdroj:(photos.pglesports.com)

Byly to právě tyto legendární momenty, kvůli kterým RMR vzbuzovalo takové emoce. V jedné místnosti hráči skákali dva metry do vzduchu, neboť právě dosáhli vrcholu své kariéry - a hned vedle byli hráči, kterým zůstaly pouze slzy pro pláč.

Příchod Valve Rankingu

Ovšem když na RMR neuspějí velké týmy ve stylu G2, Astralis nebo NIP, tak to prestiži Majoru moc nepřidá. Logicky tak nastává myšlenka vytvořit nějaký žebříček, který bude hodnotit týmy celou sezónu a na základě něho rozhodnout účastníky Majoru.

Seznam všech účastníků Majoru v Budapešti tak známe už teď. Součástí přechodu na Valve Ranking bylo i rozšíření Majoru o ještě jednu fázi. Evropa se musí spokojit s 16 místy, s tím že bojovat se reálně dá pro T2 týmy a tím i domácí celky - bojovat tak o čtyři místa.

Najednou se tak účast na Majoru vzdaluje a vzdaluje. Přechod mezi T1 a T2 se díky VRS spíše uzavřel, než aby pomohl menším týmům s férovostí. Otevřené kvalifikace v podstatě zmizely, a tak se nedá divit, že se vrátily nazpět menší placené LANky, kde se týmy snaží získat na poslední chvíli VRS bodíky.

Jaký týmy na Majoru vlastně chceme ?

Asi všichni chceme, aby vrcholem sezóny byl Major. V době, kdy se na vrchol dostávají turnaje typu Esport World Cup s plánovaným prize poolem 2 000 000 $ a offline open kvalifikací, musí být prioritou zachovat Major jako jasný vrchol esport scény. A k tomu jednoznačně pomůžou ty největší a nejsilnější organizace na Majoru.

RMR častokrát nabízely lepší a napínavější podívanou než samotný Major - a to si myslím, že neměl být jejich smysl. Viděli jsme týmy a organizace shrábnout peníze ze samolepek a pak navždy zmizet. Major jako finále by měl obsahovat stabilní a dlouhodobé značky, ke kterým už mají fanoušci vztah a které po jednom turnaji jen tak nezmizí. Nikomu nevadí příběhy outsiderů - avšak měla by o tom rozhodovat celá sezóna, a ne jenom jedna kvalifikace.

Astralis jako tým co RMR nezvládal Zdroj:(photos.pglesports.com)

Možné řešení - kombinace obou systémů

Nabízí se však jedno řešení. Kombinace Valve rankingu a nějaké menší kvalifikace - klidně odehrané online. Kdyby například z Evropy postoupilo deset nejlepších týmů přímo na Major, a potom bychom viděli týmy od 10.- 26. místa v boji o posledních šest míst, tak by se týmy na hranici kvalifikace mohly mezi sebou utkat napřímo a rozhodnout o kvalifikaci na serveru - a ne díky počítání bodíků v rámci Valve Rankingu.

Ať se nám to líbí nebo ne, tak to vypadá, že Valve Ranking bude v příštích letech určovat skoro vše - a kdo chce na Major, tak musí být konzistentní a ve správný čas se nacházet dostatečně vysoko. Můžeme jenom doufat, že na Majoru jednou ten domácí tým uvidíme.